Reportáž
Reportáž: Diskuse o reflexi literatury v médiích a na sociálních sítích
Jako setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole se dá nejlépe popsat diskusní přednáška, která proběhla 17. dubna 2019 v Knihovně Václava Havla. Uspořádala ji Obec překladatelů v rámci cyklu Ztraceni v překladu. Po předchozích třech setkáních, na nichž se řešily především otázky spjaté s překladatelskou praxí (I. pozice překladu obecně, honoráře; II. spolupráce s nakladatelstvími; III. redaktoři), mělo tentokrát (IV.) dojít na reflexi (překladové) literatury v médiích a na sociálních sítích.
Za Obec překladatelů diskusi moderovala Tereza Semotamová, mezi vybranými hosty byli Lukáš Růžička (PR a marketing nakladatelství Paseka), Kateřina Čopjaková (literární kritička), Monika Zavřelová (novinářka), Jakub Pavlovský (bookstagrammer) a Jakub Šofar (publicista, prozaik a „pozorovatel literárního života“).
Klíč k pestré skladbě diskutujících nabídl Lukáš Růžička, když vzpomenul, že on, Jakub Pavlovský alias Book’s Calling (25) i Monika Zavřelová (25) studovali na stejné fakultě (FSV UK). Monika Zavřelová si v souvislosti nad svou literární nevzdělaností posteskla, že právě tento nedostatek jí bývá občas vyčítán; ona sama se však považuje především za novinářku, a tak se před třemi lety ujala vedení literární rubriky v Mladé frontě DNES a její internetové verzi iDnes.cz. V diskusi měla prezentovat pohled mainstreamového média. Této role se zhostila – přinejmenším rétoricky – zodpovědně, když se opakovaně snažila nabídnout „svůj pohled z druhé strany“. Pochvalovala si, že v Mladé frontě věnují kultuře, která je podle ní nedílnou součástí společnosti, náležitou péči. Sama přinesla reportáže z nedávno proběhlého knižního veletrhu v Lipsku a dříve z Frankfurtu. Zavřelová také připomněla, že kromě literatury má v Mladé frontě svoji stálou rubriku i film, tu vede proslulá kritička Mirka Spáčilová.
Lukáš Růžička zdůraznil, že k debatě o prodejnosti (event. čtenosti) knih vlivem sociálních sítí postrádáme relevantní data. Přesto je nepochybné, že pozitivní ohlas na sociálních sítích může knize výrazně pomoci, jako příklad uvedl román Anny Cimy Probudím se na Šibuji (viz recenze). S tímto názorem souzněl i Jakub Šofar (61), jenž se domnívá, že nejlepším prostředkem k zvýšení povědomí o daných knihách je praxe „jedna paní povídala“. Na mysli měl však běžnou ústní komunikaci; co je Facebook ani Instagram, netuší.
Kateřina Čopjaková v debatě zastávala pojetí literární publicistiky (literární časopisy byly z debaty zcela vyjmuty), jež má čtenáři usnadňovat orientaci v nepřehledném množství vydávaných knih, a stručně nastínila recenzentskou praxi v týdeníku Respekt, kam nyní externě přispívá; specializuje na určité oblasti (spisovatelky, komiks, polská literatura), jiné jsou přednostně vyhrazeny určeným externistům (detailněji se kulturní publicistice u nás věnovala nedávná diskusní přednáška, kde debatovali Pavel Turek, Petr Fischer, Táňa Zabloudilová a Josef Chuchma). Vděčným tématem se následně stalo hromadění nevyžádaných recenzních výtisků v redakcích novin a časopisů. K tomu prý už dochází naštěstí stále méně často.
Nejobsažněji v debatě vystupoval bookstagrammer Jakub Pavlovský. Posluchači měli při jeho humorných hovorech o sobě možnost dozvědět se, před kolika lety si založil Instagram; že se nechává fotit pouze od jistých fotografů; že pořádá pravidelné měsíční akce pro veřejnost i pro pozvané; že knihu si vybírá nejen podle obálky, ale naučil se pozorně prohlížet i tiráž; a jistě spoustu dalších zajímavostí, které jsem všechny bohužel nedokázal udržet v paměti.
Celkově vzato, za devadesát minut se na reflexi literatury ani na literaturu samotnou příliš nedostalo. V úplném závěru debaty možná alespoň došlo – a to není málo – k několika začátkům krásných přátelství. Nejdříve Monika Zavřelová na dotaz z publika odpověděla, že se ve svých textech pokusí více zohlednit i audioknihy, a také k větší spolupráci (na svých textech) vyzvala i překladatele, neboť ostatně „všichni kopeme za stejnou věc“. Jakub Pavlovský učinil v podstatě totéž – překladatelům nabídl pomoc při propagování knih formou focení na Instagram (s kávou, nebo bez kávy) a Jakubu Šofarovi nabídl, že mu založí Instagram.
Příspěvků: 0