Básně
Veroniki Dalakoura
Veroniki Dalakoura je významnou řeckou básnířkou a překladatelkou francouzských klasiků. Vystudovala právo v Athénách a sociologii ve Francii, celoživotně však zůstala věrná světu poezie a literatury. V její tvorbě je zřejmý mimo jiné vliv surrealismu.
Čtvrtek
Cesta se uzavírá; prach drolí měsíc, na který střílím už léta.
Na jedné straně cypřiše a na druhé žena se spletenými vlasy a hůlkou.
Matko s ostříhanými vlasy, sedíš na židli a hledíš do budoucnosti,
zkaženým zubem žvýkáš chléb.
Uniknout, vyrazit dveře – jsou tam však?
Ty
Naštěstí jsem se tě stačila dotknout dřív, než vyschl pramen
oleje
naštěstí jsem promluvila, když se ztratil
tak jako láska dokáže zapomenout.
Naštěstí jsem se neodvážila zopakovat slova, která držela
tebe a mě při životě,
zatímco ty sis česal vlasy hřebenem
i před
soudem.
Vane vítr
Vane divý vítr.
Vesnice se noří do ticha.
Z dáli se nesou blesky.
Šepot.
Duní nákladní lodě
a jedna osobní loď vysílá
komínem signál šílenství.
Přeložili Luboš Snížek a Martin Surovčák
Veroniki Dalakoura byla v delegaci řeckých umělců, kteří 10. října 2022 v Černínském paláci Ministerstva zahraničních věcí ČR vystoupili v kulturním programu, připraveném Festivalem spisovatelů Praha k příležitosti Českého přesednictví v Radě EU.
Příspěvků: 0