Články
Jonathan Lethem představuje svět, kde technologie vypověděly službu
Americký romanopisec Jonathan Lethem právě vydal nový román The Arrest (Zástava) v newyorském nakladatelství Ecco.
Lethem v knize zkoumá svět, ve kterém přestaly fungovat technologie – mobilní telefony, počítače, zbraně a většina mechanických způsobů dopravy, a nejen to. Událost, která knize dala název, způsobila „kolaps, rozklad a přenastavení všeho, celého světa, jak jej známe.“ Modernost se zastavila, časová linka vývoje se rozštěpila na dvě: na Před a Potom.
Zástavu obestírá mnoho zmatků. Proč nebo jak, či dokonce kdy přesně k Zástavě došlo, není známo. Ta vágnost je záměrná. V jiné knize od jiného autora by to bylo možná popisnější, více příčin a mechanismů, nějaký příběh na pozadí, který by nám tento moment objasnil. Interpretace plodí interpretaci; dál po této cestě leží konvenčnější (a nejspíš i delší) dystopický román. Je třeba podotknout, že stejně tak jako v Pouštní dívce (Leda, 2019) se Lethem dotýká žánru dystopického sci-fi a přesahuje ho.
Ale tohle je Jonathan Lethem, který dovede vyvolat žánrová a formální očekávání a náležitě je zklamat, autor jedněch z nejoriginálnějších románů posledních desetiletí, včetně Motherless Brooklyn (č. Sirotci z Brooklynu, 2008) a The Fortress of Solitude. Nenapsal konvenční postapokalyptický varovný příběh, spíše zkoumá nevyslovené domněnky, z nichž takové příběhy povstávají a zajímá se, proč nás přitahují, i když by nás měly spíše děsit.
Když se s ním setkáme, bydlí Alexander Duplessis, který si sám říká Journeyman, ale všem ostatním je znám jako Sandy, v Tinderwicku, ve venkovském městečku ve státě Maine. Před Zástavou byl Sandy úspěšným hollywoodským scénáristou. Nyní má dvě zaměstnání, jedno jako řeznický pomocník a v druhém rozváží potraviny z biofarmy jeho sestry Madeleine. Farma sídlí v sousedním městě, East Tinderwicku, domovu „lokální a přirozeně se rozvíjející komunity“, která vznikla ještě před Zástavou.
Tinderwick a East Tinderwick leží na poloostrově. Jediná cesta z poloostrova vede přes Cordon, jehož obyvatelé jezdí na koni nebo motocyklech spotřebovávajících utajované, nepříjemně páchnoucí palivo. „Cordon měl zbraně, když zbraně ještě fungovaly,“ píše Lethem. „Když fungovat přestaly, zůstala Cordonu autorita spojená s ochotou páchat násilí.“ Farmáři Tinderwicku a lidé z Cordonu koexistují ve stabilní, i když ne příliš přátelské rovnováze, svázáni nutností a výměnným obchodem.
Do této pastorální scenerie vtrhne technologická obludnost. „Superkára“ řízená Sandyho starým kamarádem Peterem Todbaumem, původně scenáristou, z něhož se stal vlivný producent. Stroj přezdívaný Blue Streak (Modrá čmouha) je jediný svého druhu: masivní, jádrem poháněný razič tunelů, s tažnými lany a přetvořený na osobní vozidlo doplněné kávovarem. Ze své usedlosti v Malibu jel do Tinderwicku deset měsíců a přivezl zprávy ze světa za poloostrovem. Podle Todbauma je mezi Kalifornií a Maine už jen málo z toho, co by se dalo nazývat dálnicí. Byl nucen „jet mockrát hluboko v terénu, přes oplocené prérie a otevřené pouště a přes zarostlé horské průsmyky, a to jen díky tomu, že auto bylo schopno traverzovat, byť minimální rychlostí“.
I přes počáteční skepticismus vůči jeho informacím a všeobecnou nedůvěru k jeho povaze je Todbaum akceptován většinou díky jeho spojitosti se Sandym, který se neochotně za svého starého přítele zaručí. Zanedlouho si Todbaum, schopný trhovec, začíná při klábosení u krbu získávat místní svými transkontinentálními historkami. Dokonce si nakloní i pár nohsledů z Cordonu.
Následně Todbaumův šarm začíná vyprchávat a vzrůstá podezření, že by se mohly objevit problémy s ním i s lidmi, kterým ublížil nebo které naštval cestou přes Ameriku. Místní svolají schůzi rady, hádají se, dělají plány. Jak se vypořádají s narušitelem jejich světa? Co má banda zemitých farmářů dělat s chlápkem, který se objevil se s strojem jako ze sci-fi filmu?
Zdá se, že v příběhu něco nehraje, měl přeci vykreslovat post-technologický svět. Jonathan Lethem neustále prolíná protichůdné verze naší reality. V Inteligentním, svižném, humorném i děsivém románu ostříleného prozaika dochází k závěrečnému, dějovému zúčtování, jeho svět ale zůstává rozpolcený.
Čtěte také:
Jonathan Lethem: Co je to vůbec naděje?
Příspěvků: 0