Články
Literatura inspirovaná Japonskem
Literární historik Lukáš Bruna, působící na Jissen Women’s University v Tokiu se zabývá českou literaturou, inspirovanou Japonskem. Vzhledem k tomu, že se tomuto tématu dosud nedostalo zasloužené pozornosti, ačkoli česká literatura nabízí poměrně velké množství knih tohoto významu, zrealizoval ve spolupráci s Českým centrem v Japonsku výstavu knih, které tematizují Zemi vycházejícího slunce.
Koncem 19. století to byla především cestopisná literatura. Díky knihám cestovatelů typu Josefa Kořenského, Enrique Stanka Vráze či Aloise Svojsíka získali domácí čtenáři informace o Japonsku, které do té doby byly dostupné pouze skrze cizojazyčnou literaturu. Zájem o cestopisy z Japonska byl značný i proto, že 19. století bylo období, kdy v Evropě probíhal velký rozmach japonského umění. Velký hlad byl především po dřevorytech, lakovaných předmětech či keramice. Čeští dobrodruzi si z Japonska často dováželi celé sbírky japonského umění a dále tak v českých zemích živili rostoucí zájem o vše japonské, a to včetně kultury a jazyka.
V závěsu za prvními cestopisy vznikaly i tzv. žaponérie, beletristická díla zasazená do Japonska. Za první takovou žaponérii se považuje román o tragické lásce dvou milenců - Gompači a Komurasaki Julia Zeyera z roku 1884. Mezi známé autory žaponérií ale patřil také Joe Hloucha nebo Jan Havlasa. Literatura tohoto typu zažívala v české kotlině rozkvět především v meziválečných letech, avšak v druhé polovině 20. století žaponérie v Česku prakticky vymizely. Důvodů je hned několik, ale za ten nejdůležitější je asi možné považovat nástup komunistické ideologie, jejichž vyznavači neměli pro romantizující literaturu s exotickou tématikou příliš pochopení.
Ovšem téma Japonska v české literatuře nevyhaslo. Nejnověji se objevuje v románu spisovatelky Anny Cimy Probudím se na Šibuji.
Vystavu v galerii Českého centra v Tokiu je uspořádána především ze sbírek soukromých sběratelů a potrvá do konce měsíce března 2022.
Příspěvků: 0