Články
Mezi židlemi
Glosa Anšila Bucha na zveřejnění vzpomínek Alexe Koenigsmarka, českého spisovatele, dramatika a scenáristy.
Zkrátka neumím sedět na jedné židli – a židlí se nabízí za života desítky, stovky – Šlome říkal, drž se poctivě jedné židle – a nevyplatilo se mu to; v dnešních časech je všechno v pohybu, kdo toto nerespektuje, zůstane sám a opuštěn! Tanec mezi židlemi nemá přesná pravidla.
Kniha Alexe Koenigsmarka, kterou si můžete stáhnout a přečíst zde, připomíná pečlivě utkanou pavučinu ze vzpomínek, dobových obrazů, zrcadel vkusu i nevkusu, jasných názorů, z výšin nebeských shlíží k nám poutníkům snažícím se čestně uspět v chladném uměleckém světě. Koenigsmark potkal desítky lidí láskou všeobjímající potřebné, i ty, kteří bez sebemenšího politického názoru šlapou dobou v nebezpečných minových polích režimními chodníčky. Potkal i ty, kteří se vypínají až k vyhaslým hvězdám. Šalba úsudku nikoho nešetří – procitnutí z růžových snů bývají tvrdá. Rádi býváme nemilosrdnými kritiky, k sobě jsme však shovívaví. I v dnešních dnech potkáváme samožerské bytosti, nahlížející do nebeských výšin.
Knihu pravdy o sobě psali mnozí v naději, že světu představí něco dosud nepoznaného, originálního, hodného následování. A výsledky jsou různé. K psaní sdělitelné pravdy je třeba odvahy – milimetr a kniha se stane nepotřebnou selankou, kde zručnost střídá nuda a nekonečné poučování.
Alex Koenigsmark byl bezesporu poučeným dramatickým spisovatelem. Konečně jeho kniha vzpomínek sama v sobě obsahuje zákony dramatu, dokonalé výstavby podobné chrámovým lodím. Zákony i pravidla řemesla musí autor dodržovat, chce-li dílem oslovit.
Koenigsmarkovy vzpomínky nejsou určeny netrpělivým čtenářům, uvyklým hltat předkládané banality nakladatelskými domy i domečky a vyfutrované všemocným trhem zisku.
Můžete být překvapeni, jak doba oslovující autora je i vaší dobou – připomeneme si léta báječná i nebezpečná – a za vším jsou lidé, tvůrci i buřiči, charaktery čiré jako studánky, i kalné přítoky běsnících řek, soutoků pravdy, lží, lásky i nenávisti.
Poznáme v textu černou pavoučí ženu, vzdáleně Lady Macbeth, usilovnou a zlou ženštinu, mihne se před námi Hamlet, Richard III. i další Shakespearovské postavy; kdo milujete biblickou dobu, apoštolské mise, ukřižováni odlišných bytostí, detektivní příběhy ze života. A vy, kdo zbožňujete psané slovo, jste autorem vyzváni k vynesení rozsudku nad životními peripetiemi, selháními, zpola vyplněnými sny… a cestičky k domovu se začnou vytrácet, zarůstat býlím. V soukolí stroje času hrajeme epizodní role – a někteří z nás, žel, mají lichou myšlenku, že jsou figurami významnými a historickými.
V pavučině paměti osobnosti českého kulturního života můžeme vysledovat skutečný a nepřikrášlený život tvůrce, a nejen umělecký.
Alex Koenigsmark
Příspěvků: 0